Ami Dmi Ami
Na kraji pouště sluncem spálený,
Dmi Ami E Ami
stojí naše malý město dřevěný.
Ami Dmi Ami
Jednoho dne, právě čas oběda byl,
Dmi Ami E Ami
se na kraji města jezdec objevil.
Ami Dmi Ami
Měl černý sombrero, na něm bílej prach,
Dmi Ami E Ami
pod ním hadí oči, ze kterejch šel strach.
Ami Dmi Ami
Místo cigarety měl v ústech růži,
Dmi Ami E Ami
na stehnech pouzdra z chřestýších kůží.
F G F C
Ref.: Tu jeho tvář, tu každej z nás poznal, na každym nároží zatykač vlál,
Dmi Ami E7 Ami
na něm cifra, za kterou by sis žil a přeci nikdo z nás nevystřelil.
Pomalu projížděl hlavní ulicí,
město bylo tichý jak město spící.
Před salonem zastavil a z koně slez,
jeho stín šel s ním a za stínem běs.
I zábava v baru prudce zvadla,
když vešel dovnitř s tváří u zrcadla.
Objednal si pití a v místnostech těch
každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech.
On jenom se usmál a dopil svůj drink,
mexickým dolarem o bar-pult cink.
Pak ke koni došel krokem pomalým,
za chvíli zmizel jak z doutníku dým.
