Hráz

G                        Hmi	                   Emi
Stál tam na stráni dům v něm židle a stůl,
                G                        Ami
pár kůží a krb, co dřevo z něj voní,
D
s jarem, když máj rozdal barvy svý,
                         D7                  G
tu sosna krásná nad chajdou se kloní
                                  Hmi                     Emi
a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem,
                 G                   E
svý ahoj jí dáš a zas je tu den,
C                  Ami             C              Emi          D              G
zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá svět s ním svět s ním.
Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš
a koruny stromů tě uvítaj rosou,
víš, že času je dost to znáš
a možná potkáš někde dívku bosou,
po slůvkách, který se říkaj, po dnech něžných stisků
vás uvítá chajda a zas je tu den
zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá svět s ním svět s ním.
Však náhlé volání táhlé ti přeruší snění
a oznámí všem je poslední den,
voda zaplaví údolí,
sosnu, chajdu, pohled zabolí,
ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den,
co nosil tě v náručí romantickém,
zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá svět s ním svět s ním.