C F C Ami C F G
Míle a míle jsou cest, které znám, jdou trávou a úbočím skal.
Jsou cesty zpátky a jsou cesty tam a já na všech s vámi stál.
Proč ale blátem nás kázali vést a špínou nám třísnili šat?
F G C Ami F G C
Ref.: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, ten vítr, co začal právě vát.
Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží, jež dál mohly kvést, spí v hlíně práchnivejch blat.
Dejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás.
Proč jen se účel, tak rád mění v bič a proč se má člověk bát?
