G C D G C D Emi
Ten den, co vítr listí z města svál, můj džíp se vracel jako by se bál
C D G C D E
že asfaltový moře odliv má a stáj že svýho koně nepozná.
G D
Ref.: Řekni, kolik je na světě kolik je takovejch měst,
Ami Emi
řekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest.
G D
Tenkrát, když jsi mi Terezo řekla, že ráda mě máš,
Ami Emi D G
tenkrát ptal jsem se Terezo, kolik mi polibků dáš, naposled, naposled.
Já zdálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic, proč jsou v ulicích auta, jinak nic.
Do prázdnejch beden, zotvíranejch aut, zaznívá odněkud něžnej tón flaut
a v závějích starýho papíru válej se černý klapky z klavíru.
Tak bloudím tímhle hrozným městem sám a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a osamělý město mlčící.
