www.plankton.tk
Novinky
Historie
Tábory
Fotky
Zpěvník
Diskuze
Odkazy

Setkání s A.S.Puškinem

Ami E7 Ami

Co bylo je pryč jednou provždy a stesky jsou k ničemu.

C G C

Každá epocha má vlastní kulisy, herce a kus.

A7 Dmi G Ami

A líto mi je, že už se nikdy nepotkám s Puškinem,

E7 Ami

nezajdu si s ním na čaj do bistra U sedmi hus.

Dnes už nechodíme jak zastara bosáci naboso,

řvou motory aut a my z oken sčítáme galaxie.

A líto mi je, že už po Moskvě nejezdí drožkáři

a nebudou víc, nebudou a to líto mi je.

Před tebou se skláním má bezbřehá epocho poznání

a vzdávám ti hold lidský rozume nad rozumem

a líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme

a na kolenou bijem hlavama o tvrdou zem.

Podél našich cest dlouhé aleje vítězných praporů,

náš boj za to stál, že máme vše, za co šli jsme se bít.

A líto mi je, že se stavějí pomníky z mramoru

a vyšší než my, vyšší než veškerá vítězství.

Co bylo je pryč, vyjdu ven na špacír, koukám noc je tu,

vtom z ničeho nic vedle arbatských vrat u vody

stojí drožkář a kůň a pan Puškin jde po prázdném prospektu,

já krk za to dám, zítra že se něco přihodí...